Byrokracie - podruhe (tentokrat viza)

Jestlize jsem v pred-predchozim clanku zminil, ze pri nakupu "pouhe" simkarty vas ocekava cela byrokraticka smrst, asi tusite, ze vyrizovani viz nebude formalitka na jedno odpoledne. V Praze pri predavani tajwanskeho viza mi bylo sdeleno, ze mam jakysi typ docasneho viza, ktery mi bude po prijezdu zmene na pulrocni rezidentni viza. Jen se musim do 15-ti dnu po prijezdu zastavit na mistnim imigracnim urade, tam predlozit pas, a viza mi budou zdarma zmenena. Po predchozich potizich se simkou jsem ale ocekaval nejakou certovinu. Svolal jsem obe buddy, sebral vsechny mozne dokumenty (z VSE, zdejsi skoly, letenku, ruzna potvrzeni atd.) a vyrazili jsme na urad. Po hodine cekani na me prisla rada. Prvnim pozadavkem byly dve pasove fotky - ohoho, s tim si na me neprijdete. Stastne vytahuju 2 pasove fotky. Pak nasledoval pozadavek na vyplneni sahodlouheho formulare. Dobra, mate ho mit. Nasleduje pozadavek na nejruznejsi formulare (moment, o tom nebyla rec... no nic, ale ja jsem pripraven)... Po asi 10 pozadavcich mi dosly formulare... Coze, vy chcete jeste nejake dalsi?! Ok, volame do skoly sekretarce (buddy volaji). Bylo mi vysvetleno, ze jeste potrebuju nekolik formularu kompletne v cinstine, ktere mi daji na skole. Inu, cekal jsem, ze budou problemy, tak tedy dobra... nashle za par dnu... Ve skole prijdu za sekretarkou, ktera mi predava jeden k formular k vyplneni a posila me do jine budovy pro razitko. Soucasne s tim mi dava planek k uplne jine budove, kde na me prozmenu ceka uplne jiny formular s uplne jinym razitkem...:-/ Zacinam se citit nejaka hloupa slepicka z pohadky O Kohoutkovi... Nakonec jsou ale vsechny dokumenty pohromade a vyrazi se opetovne na imigracni... Tady si taham poradovy listek a zjistuju, ze je predemnou asi 70 lidi... Hmm, jde se na obed a na prochazku. Trochu zurim. Obed to ale spravil. Vracim se opetovne do budovy imigracniho v lepsi nalade a zjistuju, ze je jen 20 lidi prede mnou (tzn. asi hodinka). A opravdu, asi po hodine se dostavam k Urednici (to velke U neni preklep). Stastne vytahuju vsechny mozne formulare, sem tam nejaky vyplnim a zacinam mit opravdu radost, ze jde vsechno tak hladce. Prichazi opet pozadavek na 2 fotky. Moment, to uz tu ale bylo... Nevadi, fotek mam dost. Vytahuju 2 fotky (uplne stejne jako pred tim). Urednice si je chvilku prohlizi a pak mi (tlumoceno pres buddy) sdeli, ze tyto fotky nemuzu pouzit, pry je pozadi lehce zbarvene do modra a ona potrebuje bile pozadi. Achaa - lovim z kapsy dve uplne jine fotky s naprosto bilym pozadim. Neubranim se viteznemu usmevu. Ten me ale brzo prejde po tom, co Urednice vytahne pravitko. Po chvilce mereni mi rika, ze mam na fotce moc maly oblicej. Chci ji zabit... Nastesti mam s sebou dve velmi roztomile buddy - jedna me tahne pryc a druha s Urednici neco domlouva. Asi po 10 minutach se jdeme do jineho patra vyfotit. Nastesti mi jedna z buddy domluvila, ze uz pak nemusim znovu vystat celou radu, ale jit rovnou s fotkou na radu. Znacne rozladen, s fotkou (na ktere se mi jen zazrakem a vypetim vsech zbyvajicich sil podarilo smaznout z tvare polosileny skleb zurivosti) znovu stojim pred Urednici... Ta nekolikrat premeri fotku, prekontroluje tucet predlozenych formularu a neco rekne cinsky. Buddy mi tlumoci, ze tentokrat se Urednice dozaduje spravniho poplatku 1000,- COZE???? ZASE NECO??? Vzdyt mi v Praze rekli, ze uz nic platit nemusim. Snazim se vysvetlit, ze jiz v Praze jsem zaplatil 1500,- a ze mi bylo receno, ze jiz dalsi poplatky nebudou. Urednice trva na svem... Pry jde o nejaky vnitrostatni poplatek (asi si ted nekteri z vas mysli, ze slo o uplatek. Mohu vas ale ujistit, ze o uplatek opravdu neslo. Vsechno bylo natolik formalni, ze bylo zcela zrejme, ze jde proste jen o ciste byrokratickou zalezitost). Zurivost prechazi v zoufalost. Odevzdane vytahuju penezenku a poslusne zaplatim. Mam tisic a jednu chut ten urad podpalit (jesteze tam mam moje buddy, s jejich zlatou trpelivosti. Bez nich bych to nejspis vykonal). Nakonec se ale zda, ze to byl uz OPRAVDU posledni pozadavek a je mi k me velke radosti sdeleno, ze viza budou za tyden. Neuveritelne unaveny ale stastny, se chystam k odchodu. Posledni, na co se me Urednice pta, jestli se pro ne za tyden zastavim, nebo mi je za urcity poplatek maji preposlat. Pri predstave na dalsi hodiny cekani na radu, jen abych si vyzvedl kus papiru, souhlasim s preposlanim. Predavam Urednici adresu na koleje a ta mi s usmevem sdeli, ze ale musim nejdriv do druheho patra pro obalku a znamku (na poslani viz), ktere ji pak zase zpatky prinesu... Vidim rude. Bezeslova se otacim na podpatku a vybiham z budovy. Snazim se nekricet. Nastesti po ceste neni moc predmetu, ktere by se dali pouzit jako kyj ci jina bytelna zbran... Venku to hodne dlouho rozdychavam a vysvetluju buddies, ze nashle za tyden...